Michaela se zúčastnila studijního pobytu v rámci partnerského programu s Moskevskou státní oblastní univerzitou (MGOU) v roce 2018. Doma v Česku je ve třetím ročníku bakalářského studia Ruština ve sféře podnikání na univerzitě v Ostravě.

Už na gymnáziu, kde jsem si jako druhý cizí jazyk vybrala ruštinu, bylo mým snem podívat se do Moskvy. Pocházím z malého města, ale vždy jsem chtěla žít ve velkém městě. Když se mi však na vysoké škole naskytla možnost odjet na stáž na celý semestr do Moskvy, přepadly mě obavy. V hlavě se mi honily myšlenky: „V cizí zemi? Tak daleko a tak dlouho bez přátel a rodiny?“ Tyto obavy jsem však překonala a to i díky mému spolužákovi, který mě a mé dvě spolužačky nakonec přemluvil k nezapomenutelné návštěvě Ruska. Díky Akademické informační agentuře a jí organizovaným stipendijním pobytům v zahraničí bylo mnohem jednodušší získat jak vízum, a to díky oficiálnímu pozvání hostitelské univerzity (Moskevské státní oblastní univerzity, MGOU), také potřebné finance na studium, ubytování a další výdaje. Zároveň nemohu zapomenout na podporu ze strany mé domovské Ostravské univerzity, a chtěla bych jim touto cestou poděkovat.

Poprvé jsem do Moskvy přiletěla ve čtyřčlenné skupině v únoru 2018, kdy nás přivítaly obrovské hromady sněhu. S tím se však dá v únoru počítat. Jelikož jsme byli nedočkaví, hned druhý den jsme se jeli přeplněným metrem podívat na Rudé náměstí. Připadala jsem si jako ve snu. Rudé náměstí je ve skutečnosti snad ještě hezčí, než vidíte na fotkách. A ne jen to. Vše je mnohem větší a krásnější. Budovy jsou přímo monumentální. Na to, jaká je to megapole, jsem se zde cítila bezpečněji než na Vsetíně, kde bydlím. Všude procházíte bezpečnostními rámy a na každém rohu vidíte policisty, a myslím, že i díky tomu se nebojíte kriminality.

Obavy nemusíte mít ani z toho, že byste se tam nudili. V Moskvě můžete opravdu dělat vše, co vás napadne. Od sportu přes návštěvy výborných restaurací až po divadlo nebo koncert. Možností je tam nespočet! Samozřejmě nesmíte zapomenout navštívit tradiční turistická místa, galerie a muzea, jako jsou například Treťjakovská galerie, Historické muzeum atd. Naším největším zážitkem z Moskvy bylo baletní představení přímo ve Státním kremelském paláci. Byli jsme všichni unešení. K dalším mým oblíbeným místům patří Park Gorkého. V létě si tam můžete s přáteli udělat piknik přímo na trávě, hraje vám k tomu hudba, stříkají fontány (fontány vůbec máte v Moskvě i Petrohradu na každém rohu), můžete si zahrát volejbal, tenis, jezdit na kolečkových bruslích, na kole a v zimě zde můžete bruslit na kluzišti. Den můžete ukončit procházkou z parku po nábřeží řeky Moskvy přes park Muzeon. Tohle je ale jen zlomek toho všeho, co Moskva samotná v sobě ukrývá. A nejen Moskva! Petrohrad nás také okouzlil svou krásou. Ten určitě stojí za to také vidět! Jediné, co vás na Moskvě nesmí odradit, je metro. Metrem se dostanete všude a na to, že patří k největším na světě, se v něm dá velice lehce zorientovat. Jen si musíte zvyknout na to, že tam potkáte vždy strašně moc lidí. Někdy dokonce tak moc, že nasednete až na třetí pokus, a to vás lidé ještě do metra natlačí a pak vás také vytlačí ven. Občas jsem tomu s nadsázkou říkala „boj o život“. Za to v Petrohradu takový problém mít nebudete, tam je metro ve srovnání s Moskvou menší.

Do Ruska jsem přijela hlavně studovat. Na MGOU se k nám chovali úžasně i díky dlouholetým zkušenostem s pobyty studentů rusistiky z FF OU. Vyučující na nás byli hodní, milí a hlavně vstřícní. Výuku jsme absolvovali přímo s ruskými studenty, a jelikož náš studijní program se liší, navštěvovali jsme hodiny s různými skupinami studentů. Vše probíhalo bez problémů, na všem jsme se vždy domluvili. Účastnili jsme se i několika konferencí. Buď jako diváci, nebo jako aktivní vystupující. Rusové Čechy přímo zbožňují. Jsou pyšní na to, že se cizinci učí jejich jazyk. Ze začátku jsem se hodně styděla mluvit a i přesto, že se rusky učím už několik let, jsem měla pocit, jako bych neuměla vůbec nic. Postupně mě ale tento pocit opouštěl, a poté mě i mí ruští kamarádi jen chválili.

Když jsem po skončení letního semestru odjela zpátky domů, bylo mi moc smutno. Jak po Moskvě, tak po mých přátelích tam. Proto jsem se rozhodla odjet ještě na jednu stáž. A v září 2018 jsem stála opět na Rudém náměstí! Na MGOU mě a 2 studentky magisterského studia překladatelství přivítali ještě srdečněji. Byli rádi, že se mi tam tak moc líbilo, a že jsem se vrátila zpět. Užívala jsem si vše snad ještě více, než na první stáži. Moskvu znám jako své boty a k mým přátelům se přidali ještě další, se kterými jsem každý den v kontaktu i po návratu domů. Ani jsme se neloučili, jako bychom se už neměli nikdy vidět, protože víme, že se brzy určitě uvidíme.

Co se ruštiny týče, naučila jsem se strašně moc. Nestydím se, mluvím, a to možná i díky tomu, že jsem všem řekla, ať mi chyby opravují (žádný učený přece z nebe nespadl). Kdyby mi někdo před 5 lety řekl, že budu mít přátele po celém světě, a že nás bude spojovat ruština, asi bych mu nevěřila. Seznámila jsem se jak s Rusy, tak s Moldavany, Egypťany, Turkmeny, Syřany, Bělorusy a Srby.

Když se vrátím k samotným Rusům, překvapilo mě, jak slaví svátky jako Velikonoce nebo Mezinárodní den žen. Největším svátkem je však pro ně Den vítězství (9. 5.), který oslavují ve velkém stylu a to tak, že se na oslavy připravují několik dní dopředu. Být tam v tento den bylo pro mě obrovským zážitkem. Hned ráno jsme se vydali do centra města na Tverský bulvár, kde jsme v několikatisícové řadě lidí čekali na vojenskou přehlídku. Poté jsme šli všichni společně pěšky směrem k Rudému náměstí, kde v 15h začínal pochod tzv. Nesmrtelného pluku. Všichni účastníci šli v průvodu společně centrem, mávali ruskými vlajkami a drželi portréty vojáků, kteří tehdy bojovali. No prostě neuvěřitelný zážitek, který ani nejde popsat slovy.

A takových zážitků tam na každého mnoho! Abych vše mohla sdělit, musela bych asi napsat knihu, a proto to shrnu do několika slov. Moskva už zůstane mou oblíbenou destinací a už teď plánuji, kdy se tam zase vrátím. Když se naskytne možnost tam jet, byť na pár dní, určitě neváhejte a jeďte! Z vlastní dvojnásobné zkušenosti mohu potvrdit, že studium v zahraničí je pro studenty filologických oborů opravdu velmi přínosné a nezapomenutelné.